Originální název: The Way We Fall
Série: Padlý svět (1)
Nakladatelství: Egmont, 2012
Hodnocení na Goodreads: 3,67
Šestnáctiletá Kaelyn žije na ostrově nedaleko pobřeží. Když její nejlepší kamarád odjíždí studovat na pevninu, vůbec ji nenapadne, že ho možná už nikdy neuvidí. Ale pak její malou ostrovní komunitu postihne podivná virová epidemie. Počet mrtvých narůstá a vláda dá ostrov do karantény: nikdo nesmí z ostrova odjet, ani se na něj vrátit.
Ti, kteří jsou dosud zdraví, musejí bojovat o tenčící se zásoby potravin, aby neztratili naději na přežití. Zatímco svět, který Kaelyn znala, se kolem ní hroutí, ona nachází nečekané spojence, přátelství i novou lásku. A když ji virus začne okrádat o přátele a rodinu, ze všech sil se snaží udržet si víru, že musí existovat způsob, jak zachránit lidi, kteří jí jsou nejdražší.
Děj a postavy
Atmosféra malého ponurého ostrova se v knize jistě nezapře. A naopak je to podle mne parádní nápad, obzvlášť, když se kniha odehrává v aktuální době. Námět sám mi moc originální nepřijde, přeci vraždící virus už tu taky určitě byl. Jenže to hlavní tady je zpracování tématu a příběhu celkově, to si myslím, že se autorce hodně povedlo. V příběhu nečekejte nějakou mega obří akci, při které se bude tajit dech, ale o zajímavé a napínavější scény také nouze není. Docela se mi zamlouvalo, jak je kniha psána, jako takový deník nebo z Kaelyna pohledu spíše dopisy jejímu bývalému nejlepšímu příteli Leemu. S přihlédnutím k tomu, jak kniha probíhá je to akceptovatelné a navíc se díky datům lépe orientujete v dění a příběhu, jako takovém. Nutno také podotknout, že je kniha také rozdělena na tři části.
Kaelyn. Ta mě osobně zrovna dvakrát nenadchla. Neříkám, že to je špatná hlavní hrdinka nebo je moc otravná, pouze mi nepadla do oka, jako se to většinou hrdinkám knih povede. O mnoho víc jsem si oblíbila Tessu a Kaelynu sestřenici. Tessa se mi při pokračování příběhu opravdu zalíbila. Jenže I Kaelyn měla své chvíle, kdy jsem si říkala, že je super, bohužel pro mne jich moc nebylo. Další zajímavou postavou je Gav, ale o tom toho moc povídat nemůžu, protože spojlery.
Zajímavé byly také jakési flashbacky, i když ono to spíše bylo Kaelynino vzpomínání v jejích dopisech pro Leeho. To byly zajímavé části knihy, i když jich tam moc nebylo - asi tři, max čtyři. Na co jsem si udělala během čtení nerozhodný názor jsou ty smrti, které jakoby se z nás snažily vymámit nějaké city, jo jasně, trochu jsem si tam zasmutnila, ale to bylo vše. Nevím, jestli to tak přišlo jenom mě nebo ne, ale někdo prostě umřít musel a holt to museli být tito lidé. Je to v příběhu prostě taková věc, na kterou se nejde koukat ani pozitivně ani negativně, i když mě autorka smrtí pár lidí naštvala, to jest pravda.
Popravdě asi po polovině knihy jsem jen zůstala sedět a říkala si: fajn a co jako teď? Jelikož se mi zdálo, že by nebylo od věci, knihu ukončit, ale autorka pokračovala dál, takže jsem očekávala, že to bude sto stran o ničem, ale bylo to opravdu o něčem. Autorka mě hodně mile překvapila tím, že mne tahle poslední stovka stránek bavila fakt hodně, i když milé to zrovna nebylo... No vy víte, jak to myslím. Čím byla, ale dobrá kniha trochu pokažená byl konec. Ten autorka opravdu nevychytala.
Kaelyn. Ta mě osobně zrovna dvakrát nenadchla. Neříkám, že to je špatná hlavní hrdinka nebo je moc otravná, pouze mi nepadla do oka, jako se to většinou hrdinkám knih povede. O mnoho víc jsem si oblíbila Tessu a Kaelynu sestřenici. Tessa se mi při pokračování příběhu opravdu zalíbila. Jenže I Kaelyn měla své chvíle, kdy jsem si říkala, že je super, bohužel pro mne jich moc nebylo. Další zajímavou postavou je Gav, ale o tom toho moc povídat nemůžu, protože spojlery.
Popravdě asi po polovině knihy jsem jen zůstala sedět a říkala si: fajn a co jako teď? Jelikož se mi zdálo, že by nebylo od věci, knihu ukončit, ale autorka pokračovala dál, takže jsem očekávala, že to bude sto stran o ničem, ale bylo to opravdu o něčem. Autorka mě hodně mile překvapila tím, že mne tahle poslední stovka stránek bavila fakt hodně, i když milé to zrovna nebylo... No vy víte, jak to myslím. Čím byla, ale dobrá kniha trochu pokažená byl konec. Ten autorka opravdu nevychytala.
Plusy a minusy
+příběh se odehrává na ostrově
+zajímavá obálka
+vše je podáno docela lehkým a stravitelným způsobem
+psáno formou deníku/dopisů
-ten konec
Konečný verdikt
Celá kniha je rozhodně zajímavým knižním úlovkem a přečíst si ji není žádnou ztrátou času. Já mám osobně apokalyptická témata ráda, proto taky Tak padne náš svět hodnotím čtyřmi hvězdičkami.
já mám ráda takovýhle žánr, i když knih s tímhle tématem jsem moc nepřečetla, spíš filmy, ale takhle knížka mě zaujala a recenze vypadá hodně dobře.. Připisuju si knížku na seznam knih, které si chci přečíst :-)
OdpovědětVymazat