Cesta za Jackem - Pustina

Autorka: Moira Young
Originální název: Rebel Heart
Série: Dust Lands (2)
Nakladatelství: Cooboo, 2013
Hodnocení na Goodreads: 3,93

Saba doufala, že se její svět vrátí do normálu poté, co porazila Tontony a zachránila svého bratra Lugha. Všichni teď míří na západ za lepším životem a toužebně očekávaným setkáním s Jackem. Avšak nový, mnohem nebezpečnější nepřítel je na vzestupu a postupně buduje svou vizi nového světa, kde jeho odpůrci nemají co dělat. A jaká je vlastně pravda o Jackovi? Opravdu je tím, za koho se celou dobu vydával? A kam až je Saba ochotna zajít, aby dostala to, co chce?

Pokračování Krvavé cesty přichází a slibuje ještě více napětí a akce.

Moira Young

Moira Young byla herečkou, tanečnicí a operní pěvkyní, ale její velkou láskou jsou knihy a psaní. Přesto, že je kanadské národnosti, tak nyní žije s manželem ve Velké Británii. Jejím prvním románem je Krvavá cesta.
(zdroj:databazeknih.cz)

Děj a postavy

Pustina začíná tak poněkud podivně a možná trochu nepochopitelně, i když se po několika stranách chytnete. Příběh napřed pár stránek sledujeme z Jackova pohledu a pak se vracíme k Sabě. Jenže Saba... Saba je ukázkovou verzí tak trochu zaběhnutého stereotypu toho, že hlavní hrdina/ka v dalších dílech začne bláznit. Dobře ještě i to bych byla schopna překousnout, ale pokud jsem si v Krvavé cestě k Sabě hledala složitou cestu, tak teď jsem z ní úplně sestoupila. Prvních několik částí jsem měla nepochopitelnou hrůzu z toho, že většina knihy bude jenom o tom, jak bloudí pustinou a Saba u toho vidí duchy, jenže pak se to začalo sbírat. 

Příběh si sice udržoval kvalitu z prvního dílu, což je bezpochyby velkým plusem, ale to bloudění pustinou bylo hodně zdlouhavé. Když se všechno začalo sbírat a já konečně nabyla dojmu, že Saba nemusí být až takový blázen, ulevilo se mi. Hned se mi kniha četla lépe a dokázala jsem o něco víc prožívat příběh přede mnou, než se utápět v paranoie Saby. Super věc byla i to, že si děj dobře udržel tu svojí zvláštní dystopi/fantasy atmosféru. Ta se mi na obou knihách líbí, je to totiž něco jiného. 

Přibylo nám i pár nových postav a mám-li být upřímná, občas mi bylo líto, že tam o nich není víc, protože Saby a Lughovo věčné dohady mne sem tam unavovaly. Taky mne zamrzelo, že se moc neprojevovala Emmi, mladší sestra Saby, v minulém díle jsem o ní slyšela téměř pořád a teď to trochu umlklo, i když musím uznat, že Emmi je nadějná postava. Lugh na mne popravdě zapůsobil dost arogantně a zahleděný do sebe, celou dobu se totiž snažil Sabu přesvědčovat o tom, co je podle něj dobré, i když to podle mého názoru všechno dělal jenom proto, že nechtěl za nikoho jiného nastavovat krk a nevadilo, že ho předtím ten člověk zachránil. Prostě Lugh mi sedl ještě méně, než Saba a z těhle tří sourozenců mám stejně nejradši Emmi. 

Opravdu některé výlevy by se daly odpustit, ale koho jsem si z nových postav hodně oblíbila byl Slim. On byl fakt super a v pohodě se všemi komunikoval, přestože sem tam dostával pěkné kapky, ale to nebylo nic, co by Slim nedal. Co se mi, ale líbilo hodně moc je to, že jsme o trochu víc nakoukli pod pokličku světa Krvavé cesty. Ráda bych o tom všem zjistila víc, ale trochu pochybuji, že se něco dozvíme, protože si svět snaží zachovat velkou tajemnost, jenže upřímně - zase tak moc mne to netrápí. 

Ještě jedna věc - Svobodné skolonice a hlavně Maev a Ash (proč o nich nebylo víc?) jsou docela badass.

Konečný verdikt

Pustina je výborná kniha, ale nemohla jsem jí dát tak dobré hodnocení, jako Krvavé cestě, to by bylo hodně nefér. Sice jsem si ohodnocení Pustiny musela nechat pár dní rozležet v hlavě, ale i tak jí dávám pěkné (opakuji pěkné) tři hvězdičky, které si zasloužila, hlavně protože mne ta poslední scéna tak trochu dojala, i když jsem v té chvíli už tak trochu měla chuť Sabě ublížit, ale to se stává :).