Rezistence - Veronica Rothová

Autor: Veronica Rothová
Originální název: Insrugent

Série: Divergent (2)

Nakladatelství: Cooboo, 2012

Měl to být pro Tris šťastný a slavnostní den, ale všechno dopadlo úplně jinak. Po krvavé tragédii mezi frakcemi vzrůstají konflikty a nad společností se vznáší válka. Tris se musela rozhodnout už jednou - a teď ji čeká další volba. Dřívější rozhodnutí, obavy, zármutek i provinilost, to vše ji teď dostihlo a Tris nezbývá než bez výhrad přijmout svou Divergentní identitu. Dokáže se ale vyrovnat se vším, co to znamená?

Tahle kniha se dá popsat třemi slovy: Co to sakra?!

A proč vlastně?

Protože je úplně totálně megahustá! První díl byl sice super, byl hustej, ale na Rezistenci nemá. Celou dobu, co jsem knihu četla jsem tajila dech, jestli odněkud nevyskočí zrádci nebo Sečtelý nebo kdokoliv, kdo by mohl Tris zabít.

Ano, Tris. Hlavní hrdinka knihy. Tris je úžasná, je prostě boží, já ji mám jako hlavní hrdinku opravdu hodně ráda, ale teda, co tady dělala za blbosti. To jsem si vážně chvílemi myslela, že napíšu Rothové, proč ksakru nechává Tris dělat takový blbosti. Nejhorší na tom všem, ale bylo, že na ni za to byl Čtyřka pěkně naštvaný. Jeho chování vůči ní jsem chápala, vždyť jsem na ni i já křičela, ať toho sakra nechá, protože si to všechno udělá akorát horší než to je.

Dobře, přestaňme chvíli mluvit o Tris a o tom, jak by se neměla chovat a přistupme k další části.

Rothová mi opravdu v knize vyrážela dech. Dokázala tam toho tolik zpracovat, že to člověku skoro nepřišlo. Prostě se toho v knize dělo tak akorát a sem tam něco dobrého navíc. Nějakých "velkých" pranic tam zase tolik nebylo, ale i tak tam bylo zakomponováno tak akorát boje, střílení a toho všeho, co v knihách tolik miluju. Svět frakcí se nám díky tomuto dílu hned rozrostl o několik velice vydatných a úžasných informací, které člověka donutí toužit po třetím dílu.

Super na Rezistenci je taky to, že poznáme trochu blíž život v ostatních frakcích a to jest Mírumilovnost a Upřímnost. Není toho sice o tolik moc, co se o nich dovíme, ale i tak mi to přišlo tak akorát na to, abych si lépe dokázala vybavit život v těhle frakcích. O Sečtělých se taky dozvíme hodně nového, ale celkově se mi zdá, že i když to tak nevypadá, nejvíc novinek se stejně dozvíme o Odevzdaných, ano moc toho není, ale za to jsou to pěkně pikantní novinky, které docela dost změnily můj pohled na běh událostí.

Jako nejlepší část knihy mi stále přijde asi ta "nejhorší" část. Ti, co četli, asi ví, kterou část knihy myslím (upřesním tu ke konci) a ti, co nečetli, mají smůlu, protože bych příšerně spojlerovala a to se mi vážně nechce. No jedno slovíčko bych snad poskytnout mohla a to: Sečtělý. Ty stejně stojí za vším svinstvem, které se během Rezistence stihne napáchat, ale já za to nemůžu, že z nich Rothová udělala jednu z klíčových frakcí, což jsou vlastně nakonec všechny.

Vážně, Rothová si s Rezistencí pěkně pohrála a udělala z ní opravdu suprový kousek, který se nádherně vyjímá v mé knihovně. Proto je Rezistence jako další kniha, která si zaslouží všech pět hvězdiček a jednu bonusovou hvězdičku kvůli superhustýmu konci, který mne docela naštval a překvapil zároveň.