Originální název: The Perks of Being a Wallflower
Nakladatelství: Brio,2012
anotace z bux.cz
Když člověk stojí v koutě, může si všimnout spousty úžasných věcí.
Ale pak přijde chvíle, kdy je třeba vykročit na parket a začít opravdu
žít. Strhujícímu románu Stephena Chboskeho o dilematu mezi nečinností a
touhou se dostalo nadšeného přijetí, vyvolal polemiku a získal miliony
oddaných čtenářů. Příběh o dospívání na střední škole, který Charlie
vypráví v dopisech, je otevřenější a důvěrnější než leckterý deník,
zároveň vtipný i sžíravý. Nevíme, kde Charlie bydlí, ani komu píše -
máme jen slova, o která se rozhodl podělit. Zmítán touhou žít svůj
vlastní život i touhou vymanit se z role, která mu připadla, prozkoumává
dosud neznámé území. Před ním se otvírá svět prvních lásek, rodinných
dramat i nových přátelství. Svět sexu, drog a Rocky Horror Picture Show,
kde klíčem ke štěstí může být například ta správná píseň, díky níž se
můžete řítit tunelem a cítit se nekonečně. V Charliem se autorovi
podařilo stvořit vypravěče, který vás uhrane a přenese zpět do divokých a
intenzivně prožívaných dní na prahu dospělosti, kdy se život podobal
jízdě na horské dráze.
Když jsem Ten, kdo stojí v koutě (dále jen TKSK) dočetla zůstala jsem koukat. Byla to prostě naprosto dokonalá knížka v níž se Charlie stal nepřekonatelným vyravěčem. Charlie psal ve svých dopisech a svém životě, ale jmenoval jen ty lidi, které jmenovat musel, psal jen o tom o čem psát chtěl, psal o tom, co zažil, psal o tom jaké to pro něj bylo mít partu lidí na které se člověk může spolehnout, psal o sobě. Kniha je přesně o tom, co říká anotace o intenzivě prožívaných dní na prahu dospělosti a je vážně úžasná. Charlie je sám o sobě zajímavý člověk i když si to tak trochu neuvědomuje. Ale to vše zjistí, to že může mít kamarády i když je trochu jiný než ostatní lidé jeho věku, že se může "zapojit".
Doopravdy jsem si TKSK zamilovala,
protože je to opravdu dobrá knížka a v několika ohledech jsem začala při
čtení knihy přemýšlet podobně jako Charlie, a brala si k srdci to, co
říkala Sam. Ano Sam. Další z postav, které Charlie zmiňoval nejčastěji.
To, co Charliemu radila byla a je opravdu pravdu. Celou tu dobu jsem
měla hned po Charliem nejradši Sam a hned po ní jejího nevlastního
bratra Patricka, který bral skoro všechno s klidem a rád dělal interní
vtípky. Tahle trojice byla opravdou jednou z nejlepších knižních part o
kterých jsem zatím četla. Opravdu.
Co
mě však na TKSK zaujalo nejvíc byl styl psaní autora (nebo možná
Charlieho? :D). Líbil se mi i když mi cca jednu setinu vteřiny trvalo
než jsem si zvykla na to, že některá slova jsou trochu "jiná" místo nevím tam bylo všude nevim
a takové podobné hlouposti, ale TKSK to dodávalo takový hezký mladistvý
nádech. Navíc TKSK se čte prostě samo, nenašla jsem tam část kde bych
se nudila, i když to nebylo samá akce, vlastně akce tam nebyla prakticky
žádná až na pár opravdu dobrých výjimek (ne nestřílelo se tam,
nevraždilo se tam, prostě fakt byl člověk chvílema napjatý, co se jakože
teď stane). Rozhodně by nebylo na škodu kdyby Chbosky vydal ještě
nějakou knihu, píše totiž fakt dobře.
Nejlepší
věta z knížky? I swear We are infinite (promiňte, že je v angličtině,
ale v čj se mi tak nelíbí - Všichni jsme byli nekoneční). Ta je úplně
dokonalá.
Abych pravdu řekla z obálky jsem
nebyla nijak nadšená, je to opravdu taková malá nenápadná knížečka, ale
za ten obsah to stojí. Za tu nekonečnost té knihy. Za to, jak někdo
dokáže vytvořit tak nekonečnou postavu, jakou je Charlie.
Další jednoznačná pětka
Žádné komentáře:
Okomentovat