TAG: Jak mne knihy ovlivnily

Konečně jsem se taky rozhodla vymyslet nějaký TAG a jelikož jsem poslední dobou četla knihy, které můj přístup i život poněkud ovlivnily, řekla jsem si, že určitě nejsem sama, koho ovlivňují příběhy, které čte. Protože občas člověk čte knížku, kde je zmínka o nějaké zajímavé hudbě, filmu či jiné knize, ale jsou tam i jiné věci. Takové věci, které nutí člověk přemýšlet, zamýšlet se a občas možná i přehodnocovat, co má v jeho životě opravdovou relevanci. K tomu se také bude vztahovat tento TAG a já doufám, že se bude líbit a zapojíte se taky (a pokud byste se zapojili, použijte prosím, prosím moc můj banner, děkuju^^)! :)

Knihy/a, které obohatily můj seznam poslouchaných interpretů a proč.

To udělala hlavně jedna kniha a to Vidím to, co vrah. Začala jsem díky této knize poslouchat takovou tu alternativní muziku. Obzvlášť tu rockovou z devadesátých. A z té hlavně Pearl Jam. Hrozně moc jsem si je oblíbila, protože ta jejich muzika je prostě... úžasná. Pokaždé je téměř jiná a díky Pearl Jamu pokračuju k dalším skupinám tohoto typu. Jelikož táta je rockový nadšenec, dostávám jeho doporučení na další kapely. Sice jsou tyhle o něco světovějšího formátu, než je Pearl Jam, ale i tak jsem díky jedné knize, začala poslouchat písničky, o kterých jsem myslela, že jim nepřijdu na chuť.

Knihy/a, díky nimž jsem začala číst jinou knihu či autora.

Bukowski. Bukowski. A ještě jednou Bukowski. Na něho jsem přišla za pomoci Nádherných bytostí, Lena tam četla jeho knihy. Nejsem si úplně jistá, jestli to bylo i v knize, ale mám pocit, že Bukowského tam zmiňovali a že ve filmu byla jeho kniha určitě. A díky Bytostem jsem začala číst poezii a dostala chuť na další kultovní americké autory (Plathová, Kerouac, Harperová...). Pokud taky na Bukowského ostřejší poezii dostanete chuť doporučuju jeho sbírku Básně II. Někdy jste tak sami, až to prostě dává smysl.

Knihy/a, které mě zbavily strachu (z něčeho).

No, nemůžu říct, že by mne vyloženě zbavila strachu, ale rozhodně na tom něco bylo. O jaké knize mluvím? O Tak padne náš svět. Jde o to, že si Kaelyn v knize řekla, že bude dělat nějaké malé drobnosti, kterých se bála. Jako oslovit někoho s kým se znala a tak. Přijde mi to, jako fajn způsob a já se popravdě bojím spousty věcí. Hlavně, když se to týká kontaktu s někým. Ale myslím když se třeba chci někomu s něčím svěřit, musím se hodně přemlouvat nebo, abych někomu řekla něco opravdu důležité. Snažím se tenhle strach překonávat. Prostě dělat to, co opravdu chci. Nemůžu říct, že jsem v tomto směru nějak extra úspěšná, ale tuhle jsem ve zverimexu oslovila cizí paní jenom proto, abych jí poradila, kde sehnat levněji podestýlku pro morčata a měla jsem z toho dobrý pocit. Rozhodla jsem se to dělat i dál, překonávat ty malé strachy, ale je to docela dost složité, přimět se k něčemu, co by mohlo mít určitý dopad. A právě kvůli tomu dopadu jsem spoustu věcí neříkala a stále ještě neříkám nahlas.

Knihy/a, které mi ukázaly pravý význam některých věcí.

Tady to budou dvě, ale četla jsem z nich bohužel jen jednu. Je to Ten, kdo stojí v koutě a kéž bych mohla říct, že i The Spectacular Now, jenže tu jsem viděla jen ve zfilmované podobě - chci to napravit. A obě dvě mi ukázaly význam různých věcí. Hlavně přátel a lásky. O těch přátelích to byl Ten, kdo stojí v koutě, protože tam se hlavně řeší Charlie a jeho nový přátelé, s nimiž to, ale není tak lehké, jelikož každá parta má i svá tmavá období. A The Spectacular Now je podle mě hodně z ohledu té lásky. Tady nemůžu moc říkat, ale jsem si jistá, že film nějak zachoval podstatu té knihy o Sutterovi a Aimee, což je podle mě jeden z nejreálnějších příběhů o tom, jak někdo někoho miluje. 

Knihy/a, které mě nejvíce ovlivnily po všech stránkách.

Za mne rozhodně Esej o tragédii. Ta kniha mne prostě ovlivnila a ne málo. Nutila mě se zamyslet nad tím, co pro mě má skutečnou relevanci a co ne. Přišla jsem na to, že trpím monomanií vůči jedné věci. Ale ovlivnila mě i jiná slova, jejichž význam jsem pochopila až po dočtení téhle knihy. Proto poslední dobou hodně přemýšlím nad svým jednáním a když se zachovám bezmyšlenkovitě, přemýšlím o tom zpátky, jenže takovým zvláštním způsobem. Hodně jsem začala užívat slova relevance a přemýšlet nad jeho významem. Jistě tohle nebyla jediná kniha, která by ve mně zachovala takovéhle pocity. To samé udělal i Malý princ - což mi připomíná, že si ho chci znova přečíst :) - a některé Bukowského básně. Jenže Esej měla největší dopad, i když v mém případě rozhodně ne tragický.

Snad se vám líbilo a možná se i někdo další zapojí. Udělalo by mi to moc velkou radost, protože jsem nad tímhle hodně přemýšlela a snažila se dát dohromady něco inteligentního. Jistěže to není něco světaborného a možná, že to ani nemůžu řadit, jako TAG, ale já jsem si to tak nastavila, takže snad je to aspoň v pohodě :). Pokud byste se tedy náhodou také zapojili, dejte mi do komentářů odkaz na váš TAG ať si počtu :).

Berry